Dolomity 2022

Zdarec! Vítám Vás u mého "photo epic" článku z Dolomit!

Je mi jasné, že většina z Vás je zde kvůli fotkám. Jsem přece hlavně fotograf a né bloger... 😅 Ale i tak zde bude troška textu. Pojmu to trochu jako svůj zápisník, ať mám v budoucnu na co vzpomínat. To co, jsme s Jančou na cestě zažili trochu bolelo, i jsme se zasmáli. Věřím, že kdo z Vás si to přečte, nebude litovat. Zasmějete se a zároveň poučíte, kdyby jste náhodou chtěli podniknout stejnou cestu. 😊

Tak jdeme na to! 🔥

Byl to pro mě docela hec... 

Už dlouho jsem měl v hlavě sen, že bych chtěl vyjet svým Fordem Fusionem někam za hranice, zabajkovat tam a dovést od tam pěkné fotky. S 18 let starým autem a mojí základní znalostí angličtiny to byl dost velký hec! 😅

Původně jsem chtěl vyjet do Finale Ligure... už jsem tam jednou byl, tak jsem věděl co mám čekat. Nakonec mě to ale odradilo cenou ubytování. Teď přes letní sezónu je tam oproti off-season brutálně draho. Pátral jsem tedy po něčem jiném a do oka mi padly italské Dolomity. Část Alp s netradičními tvary hor a hodně pestrou krajinou... Hned mi bylo jasné, že se tam chci podívat!

Původně jsem chtěl vše podniknout sám na vlastní pěst... Ale nakonec jsem nebyl sám. Přidala se ke mě moje kámoška Janča Vodičková. Poslední dobou spolu trávíme dost času. Začala díky mě i bajkovat. Vzal jsem ji tedy sebou, ať si to užijeme oba. 😊

Odjezd...

Den před odjezdem to byl celkem hrot. Docela dost věcí, včetně dvou e-biků... To vše vměstnat do malýho Fusiona. (Podle kategorie, větší městské auto 😅) Nakonec to prošlo, vše se vešlo a já mohl vyjet. První noc jsem strávil u nás doma na jižní Moravě. Hned ráno jsem dochystal ještě pár věcí a valil dál na jih za Jančou, u ní byl zbytek věcí. Auto full až po střechu... Okej vše se vešlo, z toho jsem měl celkem strach. 🙏 

Kolem 15h vyrážíme směr rakouské jezero Mondsee. Byla to naše první zastávka na týdenním tripu. Jezdil jsem tudy s dodávkou, ale nikdy jsem neměl možnost si to pořádně prohlídnout. Jen k vodě, zase zpět do dodávky a odjezd někam kvůli zakázce. Chtěl jsem zde zastavit, přespat, ráno dát východ, trochu omrknout okolí a valit dál směrem na Alpe di Siusi. 

K Mondsee jsme dorazili kolem 20h, mrknuli jsme k vodě a začalo nám pršet... To by mohlo nahrát pěknému rannímu východu slunce, tak mi to nevadilo. Kouknu tedy jak to vypadá ráno s počasím a zděsím se... Déšť až do dalšího dne odpoledne. Přemýšlím co dál... Kouknul jsem na Alpe di Siusi a tam na ráno nádherné počasí. Okeeej, je to jasný... valíme dál další 4h. Hned po vyjetí se mi rozsvítila kontrolka motoru... Ajeee, už je to zase tady. Moje oblíbená kontrolka, která svítí každých 500km a pak většinou sama zahasne. Tak jedu trochu opatrněji a ona fakt opět zhasla... super! Aby toho nebylo málo, zapomněl jsem, že naše trasa vede chvíli i přes Německo. (Salzburg-Innsbruck) Před odjezdem jsem vyřídil pojistku a zapomněl to tam zahrnout... Super! (Hlavně, že jsem tudy jezdil každý týden dodávkou... 😅) Přes Německo jedem tedy opatrně a naštěstí bez ztráty kytičky. 🙏 Na místo jsme přijeli kolem 2h ráno. Úplně zničení... ale hecli jsme to. Teď následovalo spaní... na sedačkách v sedě. Takže komfort jak blázen... 😅 Samozřejmě jsme se moc neprospali. Já naspal asi 20min, Janča skoro nic... Ve 4h ráno, před východem koukám na oblohu a ta byla zatažená. Byli jsme přesně na hranici oblačnosti. Na sever zataženo, mordor... a na jih jasno. U nás bohužel skoro zatažená obloha. Docela mi to pokazilo náladu, měl jsem trošku jinou představu podle předpovědi. Cca za 30min se na obloze vytvořila menší trhlina, to mě trochu namotivovalo a vyrazili jsme. Cítil jsem naději... 🙏

Po menším výšlapu z parkoviště jsme byli na kopci. Koukám okolo sebe a všude zataženo, trhlina se moc nezvětšila. No, co už... Fotím alespoň fotky s temnější atmosférou. Janča mezi tím usíná na nejbližší lavičce. 😅 Po dalších 30min Janča odchází zpět do auta a já marně čekám, že se obloha protrhne. Když v tom se opravdu v jednom místě protrhnula. Kousek vedle právě vycházejícího slunce. Krásně to osvítilo hory. 🤩 Od toho momentu už se to jen zlepšovalo a já cvakal fotku za fotkou, jak blbej. Mraky, prosvítající slunce a do toho Dolomity... To prostě chceš vyfotit! Cca po hoďce bylo po všem a já se vrátil za Jančou k autu. Oba úplně zničení... viděli jsme to tak, že ten den dáme spíš pohodu. Ubytujeme se v kempu, dospíme a uvidíme podle energie co dál.

Přejeli jsme do kempu Marmolada v Canazei. Ubytovali jsme se, padli do postele a spali... Kolem 15h jsme se vzbudili, najedli se a šli jsme si projít Canazei.

Pondělí...

Původně jsem měl v plánu během týdne objet nejzajímavější místa v Dolomitech. Nakonec z plánu sešlo a pojali jsme to trochu jinak... Spíše se zdržet na jednom místě a to prozkoumat co nejvíc.

Pondělní ráno jsme se nasnídali a přemýšleli co dál. Z kempu jsme viděli na jednu hodně vysokou horu se stanicí lanovky na jejím vrcholu (Sasso Pordoi 2950 m.n.m.), hned nám bylo jasné, že to je náš cíl dne. Kouknu do mapy a vypadalo to dobře. Kousek od kempu lanovka pod kopec Sasso Beccé. Odtud kousek pěšky k lanovce na náš vrchol Sasso Pordoi. Cestou koukám na tu lanovku a nechtěl jsem věřit vlastním očím. Úhel lana jak blázen a v nejvyšším místě díra pod kabinou asi 150m, masakr! Měl jsem trochu strach... ale okej. Dělám na lanovce, nesmím se toho zaleknout! Janča kupodivu bez náznaku strachu. 😅 Kupujem lístky (25e zpáteční, za jednoho) a valíme nahoru. Sakra nepříjemnej pocit cestou nahoru, ta díra pod námi byla fakt obrovská. Naštěstí to s náma nespadlo a dostali jsme se až nahoru. Před odchodem z kempu jsme si říkali, jestli se nepřiobléct... Říkal jsem, že to není potřeba. Nooo a nahoře to bylo sakra potřeba... 3000m vejškovejch dělá svoje. 😅 Tak krátká procházka po vršku a valíme zase zpět dolů do tepla... Dole jsme se zastavili mrknout na suvenýry a potom šli postupně dolů na poslední lanovku, která nás zavezla zpět do Canazei.

Úterý...

Tento den jsem objel okruh Sellaronda MTB Tour. Z toho dne chystám zvlášť článek, který pak vyjde v Electric Bike Action magazínu. Ale něco málo Vám k tomu prozradím... 😊

Jedná se o cca 60km okruh okolo hor Sasso Pordoi, Piz Boe, Sass dia Ciamorces... Dá se je buď po směru hodinových ručiček a nebo proti směru. Kdyby Vás to zajímalo, tak víc info najdete ZDE. 

Ráno jsem vyrazil cca kolem 3:45 autem na sedlo Passo Sella, kde jsem chtěl dát východ. Podmínky nasvědčovali tomu, že bude východ hodně pěkný. Opět lehčí mraky, mlha po dešti a do toho slunce. V klidu jsem se nahoře nasnídal a vyrazil na bajku na horu Col Rodella. Zde se ukázal východ v plné kráse! Slunce vycházelo a postupně nasvítilo mraky, hory i mlhu. Fakt nádhera! 🤩

Tento den začal hodně pěkně a i tak pokračoval... až na jednu věc. Den před tím jsme se s Jančou blbě pochopili a já ji ráno nevzbudil. Chtěla jet okruh se mnou a já to bral na lehkou váhu... Myslel jsem, že žertuje. Místy jsou docela obtížné traily a je potřeba být nejpozději 17:30 na poslední lanovce. I na mě to byl celkem hrot. Chtěl jsem si okruh užít, i něco nafotit... a být u toho v pressu kvůli času. Masakr... ale nakonec jsem to zvládl.

Ráno jsem si tedy mega užil... Posílal jsem Janči fotky a videa přes Messenger, jak je to nádherné a ona mi do cca 13h neodpovídala. Přišlo mi to divný... Chvíli po tom to přišlo... Brutální hejt za to, že jsem ji nechal dole a užívám si to nahoře sám. V ten moment se mi úplně otočila nálada a z původně nejlepšího dne se stal nejhorší... teda na chvíli. Omluvil jsem se, chvíli to v sobě dusil a nakonec to přešlo. I Janča se uklidnila... fakt se jednalo o nedorozumění. 😅

Aby toho nebylo málo, stal se ještě jeden fail... Před odjezdem jsem si ráno (kolem 4:00) koupil celodenní permici (51e) přes automat na parkovišti. Omylem mi to dalo permice dvě a nebyly nijak potištěné. Okej, asi fail... mám dvě, nevadí. Přijel jsem k první lanovce a tam chyba... nechtělo to vzít ani jednu. Prohodil jsem pár slov se staničním pracovníkem a ten mi řekl, že to u nich neplatí. Prý musím koupit další permici, opět za 51e a teprve pak mě pustí. Trochu mě to rozhodilo... koupil jsem přece Dolomiti SuperSummer Card... to musí platit všude... Jdu na kasu a ptám se, kde je problém a tam mi řekli, že potřebuji jinou permici. Sice jsem koupil Dolomiti SuperSummer Card... ale ta je pro každý region zvlášť. To by mě fakt nenapadlo... Tak nasranej kupuju další permici a už v tom jedu za 102e. Fakt paráda! No, co nebudu si kazit náladu a jedu si to užít! 

Další den jsem šel reklamovat tu první permici a ejhle... úleva. Ráno jim ten automat nějak blbnul a stala se chyba. Dalo mi to dva lístky, nepotiskly se a vyhodilo to STORNO. Toho jsem si blbec předchozí den nevšiml a pak byl naštvaný úplně zbytečně. 😅

Středa...

Tenhle den jsem žehlil u Janči neduh z předchozího dne... Ne, sranda... 😅

Jak jsem jel v úterý okruh, tak po výjezdu předposlední lanovkou pod vrchol Mesola (2727 m.n.m.) jsem si všiml přehrady Lago di Fedaia. Bohužel se k ní nedalo na bajku dostat, vedla tam jen strmá turistická značka se zákazem jízdy na kole. Ten den jsem ji tedy vynechal, ale chtěl jsem se tam podívat.

Další den jsme tedy vyrazili na bajcích z Canazei šlápo-fógo až na přehradu. Zabralo nám to asi půl dne, trasa cca 20km. Ten den jsme si užili... Jeli jsme po docela zajímavé MTB trase plné kořenů a pěkných technických výjezdů. Konec jsme jeli po silnici... Dolů jsme pak jeli stejnou trasu. Opět parádně užitá!

Za sebe můžu doporučit všem! Dá se tam dostat po silnici i kombinací MTB trailu a silnice. Na vrchu Vás pak čeká nádherná přehrada uprostřed údolí, mezi horami Marmolada a Mesola. Fakt pěkný! 🔥

Tady už pomalu moje vyprávění končí... Zbytek dovolené už jsme nehrotili, chtěli jsme si to více užít.

Další den jsme se v klidu sbalili, šli nakoupit suvenýry pro naše známé a potom jsme přejeli zpět k Mondsee. Zde jsme pobyli do neděle a jeli domů. 😊

Díky, že jste mrknuli na fotky a dočetli si můj článek až sem! Snad se Vám to líbilo! 🙏😊