TWL #1 - Míra Kopecký

Zdarec! Vítej u mého nového seriálu Two Wheel Life! 

Životopisný seriál o bikerech, pro bikery... 

Každý měsíc zavítám za někým z bike oboru a vyzpovídám ho. K tomu dodám originální fotky... Fotíme vždy na home-spotu, nebo v prostředí, kde se biker nejvíc pohybuje. Fotíme za jakýchkoliv podmínek, nebudeme brát ohled na počasí. Můžete se tak vždy těšit na originální fotky a životní příběhy bikerů... 🤘 

Co se týče textu, bude autentický. Psaný přímo bikery. Půjde o koncept cca 10ti otázek. Prvních zhruba 5 se týká minulosti, současnosti a budoucnosti. Zbytek se na něco doptám a pár otázek bude přímo od Vás! Vždy před dílem vypustím na Instagramu anketu, kde můžete nahodit svoje otázky. Nejlepší vyberu a objeví se pak v následujícím díle. Tak mě neváhej sledovat! (Proklik ZDE)

Předem se omlouvám za gramatiku... Ve škole mi to moc nešlo, ale postupně to zlepšuji. Razím heslo: "Nejde o gramatiku, ale o obsah."

Tak jdeme na to! 

První koho jsem vyzpovídal je trailbuilder Míra Kopecký. Člověk, který stojí za vybudováním mnoha pumptracků po celé ČR, několika trailcenter včetně trailů v Jedovnicích / Mariánském údolí (Singletrail Moravský kras) a bikeparku na Dolní Moravě. Právě na Dolní Moravu jsem zavítal a dovezl od tam epik galerku!

Jak jsi se dostal ke kopání trailů?

Začalo to tím, že jsem před 24-ti lety propadl bajku. Začátky byly spíš takové turistické projížďky přírodou, někdy to hodilo i 80 km... Pamatuji na to, jak kdyby to bylo dnes, hlavně na tu bolest otlačeného zadku od sedla. 😃 Asi po dvou letech šlapání v sedle jsem poznal partu Zlatohorských bajkerů a tam to celé začalo. Chtěli jsme skákat jak borci v kanadském videu... No jo, ale když chceš skákat tak si musíš i něco postavit. Tak začal první nelegál. Stavby mini skoků, takové ty posíláky na placku. Časem se k nám přidali další bajkeři, to už nás bylo asi 15... dobrá banda. Sehnali jsme pozemek, kde jsme si stavěli bikepark "Petráky". To už byly jiné stavby ve stylu slopestyle, dropy, dirty, wallride. Moje první větší zkušenost se stavbou dřevěných a hliněných skoků. Časem Petráky skončily, parta se rozpadla... Už se nechtělo mladým makat, měli jiné zájmy. 

Říkal jsem si: "Kde teď budu skákat, kde budu stavět skoky?" Koupil jsem pozemek 7000 m2. "Yes! Mám kde stavět, mám kde skákat..." Tak začala éra Dirtové Zahrádky - Dirt Garden. Začátky na zahrádce byla těžká ruční práce, ale vize a nadšení z něčeho nového byla na prvním místě. Krásná čistá práce s hlínou, dokonalé tvary odrazů, dopadů a klopenek. To byla má vize! Asi první dva roky jsem veškerý volný čas trávil na Zahrádce a společnost mi dělala jen lopata, na rukou mozoly a na mozolech další mozoly. 😃 Od té doby mozoly nemám. Na vesnici už si o mě vykládali, že jsem blázen. 😆 Tak se to rozkřiklo a začali za mnou jezdit mlaďoši z okolí, i ze sousedního Polska. To už nás byla znovu slušná banda. Pár kluků přiložilo ruku k dílu a Zahrádka najednou ožila. Zařídil jsem bagr a skoky rostly, jak houby po dešti. Každou sezonu vyrostlo něco nového. 

Jednoho dne jsem hledal inspiraci na Youtube. Koukal jsem, jak Brian Lopes jezdí na zahradě na boulích, nešlape a má kudlu jako blázen... 

Co to je? Nechápal jsem... Říkal jsem si, že to musím postavit i u sebe. Hledal jsem ještě pár videí na inspiraci a zjistil jsem, že se to nazývá "pumptrack". V ČR zatím neznámá věc. Tak jsem se do toho pustil. Vyrostlo pár boulí, dvě klopenky a zjistil jsem jak to funguje. Pumptrack byl na světě a řekl bych, že i první v ČR. Další rok už byl pumptrack malý, tak jsem si zavolal bagr, co mi udělal plac 70x30m na nový pumptrack. V práci jsem si půjčil kolový nakladač, naházel nahrubo tvar pumtracku a měsíc jsem plácal lopatou boule i klopenky. Tenkrát se za mnou stavil Pavel Horník (náčelník Rychlebských stezek) a poprvé jezdil na pumptracku, byl z toho nadšený... Říkal: "Ty vole! To je dobrý! To nám musíš postavit u základny!" Za víkend byl další pumptrack hotový. Za pár let volal Pavel znovu... "Máme novou základnu potřebujeme nový pumptrack." Domluvili jsem se, a já ho postavil. Stojí tam dodnes. 

Začala éra trailů. Byl jsem zaměstnán ve stavební firmě, která dostala zakázku na výstavbu trailů Vidnavský okruh a Lipovské stezky. Tam se mi tenkrát rozsvítilo... Po dvaceti letech konečně dělám co mě baví a už nechci dělat nic jiného! Dvacet let na stavbách mi stačilo. Shodou okolností přijel na Lipovské stezky Petr Vaněk (Singletrail Moravský kras). Hledal tenkrát trailbuildery pro svůj projekt a nabídl mi práci. Můj koníček se stal prací a začala moje kariéra na živnost. Co víc si přát? Nikdy by mě nenapadlo, že se tím budu živit. 😁 Pár let jsem strávil v Jedovnicích a v Mariánském údolí na Singletrail Moravský Kras. Pro mě velká zkušenost a posun, ale všechno jednou končí... i práce pro Singletrail Moravský kras.

Co bude dál? Nějaký ten pumptrack, na Rychlebských stezkách poladit traily a přišli na řadu nové traily v Bike X Zone Sušice, Radek Pala (Trail Works Syndicate) mě oslovil, abych mu pomohl na jeho nové zakázce. Sušice brána Šumavy, krásné zalesněné kopce, různorodý materiál (kámen, hlína). Ideální prostředí pro enduro traily. Pro mě opět nová zkušenost, kde jsem strávil více jak rok tvrdé dřiny, která ale stála za to. Po Sušici jsem se přemístil kousek vedle do Safari Resort (Hluboká u Borovan). Zde jsem tvořil jeden z mých největších pumptracků. Zhruba 400 metrový okruh, vsazen mezi stromy a obklopen rybníky. Nespočet boulí a macaté klopenky. Potom jsem tvořil další pumptracky a traily. Nakonec jsem se dostal až sem... na Dolní Moravu.

Co Tě nejvíc motivuje a proč to vůbec děláš?

Asi největší motivace je, když konečný výsledek mé práce se líbí, potěší veřejnost a i mě samotného. Rád tvořím a přetvářím terén k obrazu svému. Není to jak na stavbě rodinného domu, kde je jasně daný projekt, podle kterého se musíte řídit a vše už víte dopředu. Na výstavbě trailů je nejlepší to, že nikdy nevíte co přesně Vás čeká. Žádný stereotyp, žádná terénní překážka není stejná. Vše je originál a navíc v přírodě, která tomu dává tu nejlepší atmosféru. To je důvod proč mě to baví. Rád dělám co mě baví a nic jiného dělat nechci, prostě práce snů. 😁

Máš při stavění někoho jako vzor?

Když jsem začínal ze stavěním obdivoval jsem kanadská videa - North Shore Extreme, The Collective, Roam, New World Disorder.

Prostě Kanada... krásná příroda, skoky, tratě všeho druhu. Sen každého bajkera. Nešlo jen o to podívat se na borce co lítají na bajcích, ale i o to jak má vypadat takový trail, skok, klopenka. Nejvíc mě zaujala videa s Toddem Fianderem, známějším pod přezdívkou "Digger". Jeden z prvních trailbuilderů, který se rád rýpal v hlíně a tvořil krásné dřevěné "North Shore" překážky. 

Dnes už žádný vzor nemám. Snažím se při stavbě trailu vytěžit inspiraci z mých zkušeností. Pracuji s terénem tak, aby trail vypadal přirozeně... splynul s okolním prostředím a hlavně aby bavil bajkera, který na něm bude shredit.

Jaká je tvoje vize do budoucna?

Vize je taková, že dokud budu moct, tak budu kopat. Není to jen má práce, ale je to i můj koníček, životní styl. Ze všeho nejraději bych se chtěl věnovat výstavbě bikeparků. To mě naplňuje a baví nejvíc. Takový můj sen, který se mi už splnil na Dolní Moravě. Doufám, že takových snů bude víc. 😀

Co ty a rok 2020 a jaké máš plány na další sezónu?

Rok 2020 byl pro mě nejvíc 👌👍

Oslovil mě horský resort Dolní Morava a nabídli mi práci, kterou nešlo odmítnout. Postavit jeden z největších a nejdelších trail parků v ČR.

Provedl jsem vytrasování trailů, udělal se projekt a koncem března se zahájili práce. Pro rok 2020 jsme si vzali dost velké sousto. Plán byl postavit 13 km trailů (modrý, červený, černý trail). Jenže to ještě nikdo netušil co nás čeká. Zanedlouho jsme to zjistili... Totálně nepřístupný terén, kde stroje dostávali pořádnou sodu. Kamení všude kam se podíváš. Nespočet tun materiálu, který se musel dopravit na trail. Každý měsíc přes 200 hodin strávených na trailech. Na trailech makalo 6 part kopáčů, celkem 22 lidí. Nebyla to žádná sranda, zkoordinovat tolik lidí a ještě při tom bagrovat. Ale výsledek si myslím, že dopad hodně slušně! Řekl bych, že co jsme vytvořili na DMku, tak nikde v ČR nenajdeš... 😁

Tím to ale nekončí, další sezona bude opět na DMku. Musíme dodělat co se nestihlo a v plánu je dalších x km nových trailů, máme se a máte se na co těšit.😀 Vidíme se na DM! 🤘

Kde a jak často a jezdíš? Máš vůbec čas na kolo, při tomhle objemu práce?

No... s tím ježděním to není žádná sláva. 😕 V práci sednu na kolo jen, když se něco testuje. To moc zábava není. 😀 

Jinak asi nejvíc jezdím bikeparky a Zahrádku. To tak jednou týdně, hlavně o víkendu, když nejsem v práci. Nejvíc mě baví skoky, na šlapání nemám moc času. Musím ještě stíhat rodinku.

Jaký jsou tvoje nejoblíbenější triky? Zvládáš nějaký?

Nejsem žádný trikař, skáču si svoje štýlo. Občas si hodím X-Up, Tobogán nebo One Hand... taková klasika pro dědky. 😁

Měl jsi někdy nějaké vážné zranění? Buď na kole, nebo i při kopání...

Na kole nikdy nic vážného nebylo, jen klasické naraženiny, odřeniny, natažené vazy, vyražený dech. Při kopání nalomené žebro, když jsem spadl na kládu. To bylo asi největší zranění. Jinak klasika, bloklé záda a mozoly. 😁

Na čem jezdíš? Máš nějakou raketu?

V roce 2020 jsem si udělal radost a poskládal jsem si Sata Cruz Nomad CC. Chtěl jsem si to udělat pěkný, podle sebe. Jsem spokojený, je to univerzál stroj do bikeparku i na šlapaní. Když je teda zrovna čas na i na jízdu do kopce. 😀

To je k dnešnímu seriálu vše... Díky, že jste si udělali čas! Budu rád za sdílení, nebo nějaký koment zde pod seriálem. 🙂

Jestli Tě Mírova práce baví, můžeš ho sledovat na FB. Tam pravidelně přidává fotky a videa z kopání. Odkaz ZDE

Aby jste nepropásli další díl, dejte odběr na IG. Do stories vždy před novým dílem nahodím info. Můžete tam hodit i svoje otázky, jak už jsem zmiňoval na začátku... Odkaz na Instagram ZDE

Bajku zdar! Těším se u dalšího dílu!